Roubených staveb je na celém území naší republiky rozšířeno několik typů. Nebudeme popisovat to co jiní umí lépe. Jdeme na to ze stavebního hlediska.
Roubené stavby jsou jen z klád, ložených vodorovně na sebe a v rozích spojovaných začepováním a případné spáry jsou vyplňovány těsnicím materiálem. Výhoda roubenky je v její obnově v momentě, kdy uhnijí nejnižší trámy. Stavba se přizvedne, uhnilý trám vyndá, připraví se nový se začepováním v rozích a celá bouda se spustí zase dolů. Utěsníme spáry mezi trámy a čepy v rozích a už máme - problém. Ve spojení se dřevem není radno užívat montážní pěnu! Je to sice rychlý způsob, vede však k rychlému vyhnití dřeva. Spoje jsou v rosném bodě. Vodní pára v plynném stavu se dobře dostane do montážní pěny, vysrážená voda už tuto vlastnost nemá a podporuje hnití dřeva. Používejme klasické materiály. Jestli nemáme čas sbírat a sušit mech, tak si v obchodě s instalačním materiálem koupíme konopí.
U roubených domů je nutno počítat se slehnutím použitých klád. Dřevo je napříč letokruhy několikrát stlačitelnější než ve směru růstu stromu. Na půdě roubenky nebylo možno skladovat takové množství zásob, nářadí a materiálu jako u domů hrázděných nebo podstávek.
Nejsnadněji napadnutelné dřevokaznými houbami a hmyzem jsou právě rohové části. Jsou zde otevřené řezy napříč dřevem. Jsou-li trámy řezány hrubou (motorovou) pilou, pak jsou buňky dřeva silně rozcupovány a tvoří otevřenou bránu vodě a hnilobě. Staří řemeslníci používali pro tyto řezy jemnou pilu, která zanechá hladký řez. Dnes se tomu říká konstrukční ochrana dřeva. Vždy je nutno provést stavebně technický průzkum celkového stavu. Jednak mohou být dřevěné konstrukce napadené hnilobou a dřevokazným hmyzem v rozsahu, který již nedovoluje jen tak nějakou opravu, dále je třeba zjistit původ a rozsah vlhkosti v konstrukcích. Pak je možno provádět opravy s ohledem na vady vzniklé v minulosti.
Nosná konstrukce:
-Roubené domy: V čisté podobě se roubenky v severních Čechách najdou zřídka. Většinou se jedná o podstávkové domy nebo hrázděnky. Roubenky nejsou vhodné pro stavby, které jsou zároveň obydlené a jejichž horní část slouží jako sklad nebo stodola.
-Hrázděné domy: Hrázděné domy tvoří dřevěná konstrukce s volnými poli mezi trámy. Původní výplň mezi staticky důležitými trámy byla tvořena dřevěnými tyčemi, vypletenými tenšími větvemi a vymazanými jílem. Tato výplň "dýchala" - přebírala vlhkost vnitřních prostor a předávala ji dále do vnějšího prostoru. Další předností byla schopnost vyrovnávat slabé pohyby dřevěné nosné konstrukce. Co naplat, dřevo není železobeton a přece jen se dřevěná konstrukce pohybuje tlakem větru, sesycháním a opětným vlhnutím za delších dešťů na podzim. Jsou-li pole natvrdo vyzděna cihlami, trpí tím spoje dřeva. Pohyblivá dřevěná konstrukce konstrukce je při zatížení větrem nucena se pohybovat kolem tvrdého zdiva a spoje jsou nadmíru namáhány. Trvanlivost této stavby se snižuje.
krov a střecha
Krov a střecha byly dřevěné a tvořily samostatně důmyslně provázanou konstrukci odolávající tlaku větru a pohybům v půdě. Plné vazby střídané krokvemi vzepřenými hambalky byly posíleny ondřejovými kříži. Bohužel po odsunu původního obyvatelstva z pohraničních oblastí, se do těchto domů přistěhovali obyvatelé neznalí těchto staveb a většinou byly důležité nosné prvky bez náhrady odstraněny. Noví obyvatelé sice získali více místa, ale na zvlněném hřebenu střechy je dodnes vidět, jak jednotlivé prvky zbylé konstrukce zápasí se zátěží.
podlahy
Ve chlévech pro menší zvířata byly z udusané hlíny nebo dřevěných roštů (samozřejmě vyžadovaly údržbu), ve stájích byly cihelné. V obytné části přízemí byly dřevěné podlahy na polštářích nad zemí. Tyto podlahy byly vespod provětrávané. Dodnes můžete najít domy, kde je zvenku nad zemí vodorovné prkno s přivětrávacími otvory. Tato prkna se na podzim sundala, pod podlahu se nacpala sláma, nebo staré hadry a prkno se opět připevnilo obrtlíkem. No a bylo na zimu zatepleno. Na jaře se opět zateplení vyndalo a dřevo volně dýchalo a vydrželo dlouhé roky. Pak přišla móda linolea, větrací prkna po obvodu byla odstraněna a to byla pro dřevěnou podlahu smrt.
Založení roubenky je stejně důležité. Ukážeme si na praktickém příkladu, jak chyba v projektu způsobí trochu zmatku na stavbě a zvedání roubenky na heverech.
Projektant položil spodní trám přímo na základovou desku. Je tam sice hydroizolace, ale zvenku na terasu přijde dlažba a zevnitř podlahové vrstvy. Tím je spodní trám utopený v materiálu. Proti vodě se tento detail utěsnit nedá. Voda podtéká pod trámem do podlahových vrstev uvnitř. Dřevokazné houby mají zaděláno na hostinu. Už ten trám začne uhnívat a klesat, pak máme problém jej nahradit nebo vyměnit, protože dům už njde zvednout. Jsou hotové instalace vody, elektro, kanalizace, plynu a rozvody vytápění. Investor se rozhodl předejít pozdějším velkým problémům jedním menším problémem a hned: Zvednout a podezdít. Čím podezdíme dobře izolující trámy tloušťky 24 cm? Dobrým tepelným izolantem odolným vodě. Pěnové sklo. Dostatečnou pevnost v tlaku nabízí PERINSUL.
